Plním si bundesligový sen, pochvaluje si házenkář Roman Bečvář

O plzeňský mistrovský hattrick házenkář Roman Bečvář přišel. V sezoně, kdy Talent vybojoval první ze tří titulů v řadě, totiž zamířil do německého Rostocku, kde hrál druhou nejvyšší soutěž. Ale letos už si český reprezentant plní bundesligový sen, před sezonou posílil Lipsko, účastníka nejprestižnější házenkářské soutěže světa.

„Tohle angažmá je můj splněný sen. Něco už mám odehráno, nabral jsem zkušenosti, teď se je snažím zúročit a posunout se ještě dál,“ říká 27letý plzeňský odchovanec. Mimochodem, sám se v narodil v německém Hagenu, kde jeho stejnojmenný otec a dlouholetý reprezentant léta působil. Na podzim se ale Bečvář junior na skok vrátil i do Plzně. S českým národním týmem slavil v říjnu v městské hale na Slovanech vítězství nad Makedonií v kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy.

Těšil jste se hodně na návrat do známých míst?
Hala prošla rekonstrukcí, hodně se změnila. Ale jinak je vše při starém. Strašně jsem se těšil, vždyť jsem toho v Plzni odehrál hodně. A především je i kousek od domova, vlastně jen pár metrů. Atmosféra byla skvělá, fanoušci halu vyprodali. A já mohl mít v hledišti celou rodinu, to se také nepovede každý den. Jsem rád, že jsem se na chvíli mohl vrátit a že jsme se divákům odvděčili vítězstvím.

Byl jste před utkáním trošku nervózní?
Člověk už má něco za sebou, takže to byla ta zdravá, dobrá nervozita. Snažil jsem se maximálně soustředit na svůj výkon. A když hrajete v domácí hale a vnímáte, jak vás lidi povzbuzují, každá akce, každý gól vás neuvěřitelně nastartuje. Já si to užíval.

Navíc Makedoncům jste chtěli vrátit předchozí vyřazení z baráže o světový šampionát. V odvetě ve Skopje vám scházel jediný gól a i mezinárodní házenkářská federace výkon rozhodčích označila za skandální a vyřadila je posléze z listiny pro olympijské hry v Riu. Měli jste na soupeře velkou „pivku“?
Všichni víme, jak jsme tam prohráli a proč. Křivda v nás zůstala, dostat se na mistrovství světa se může povást třeba jen jednou za život. Samozřejmě jsme jim měli co vracet a to se povedlo. Doufám, že ve skupině o Euro tentokrát zvládneme i odvetu na jejich půdě.

Pojďme k bundeslize. Jak jste spokojený v Lipsku? Je to velký rozdíl oproti druhé bundeslize?
V Rostocku jsem předtím zažil dva trenéry včetně českého kouče Rastislava Trtíka. Ten kladl velký důraz na fyzickou přípravu. To se mi v Lipsku hodilo, dostal jsem se do bundesligového tempa docela rychle, i když to ze začátku bylo těžké. Je to přece jen o úroveň výš a vím, že na sobě pořád musím pracovat. V každém bundesligovém týmu jsou neskutečně zkušení hráči a není jednoduché se prosadit.

Začátek sezony se týmu povedl, pohybovali jste se okolo pátého místa v tabulce. Je to velké překvapení?
Loni bylo Lipsko nováčkem a sezonu zvládlo slušně. Ale po tom vstupu do letošní sezony zavládla v klubu neuvěřitelná euforie. Němci jsou takoví, že chtějí pořád výš a výš. Ale máme zároveň rozumného manažera, který se drží při zemi a nestaví před nás nesplnitelné cíle. Jdeme postupnými kroky, radujeme se z každého vítězství. Dobře víme, že sezona bude ještě dlouhá a stát se může všechno.

Z Lipska je to do Plzně přece jen blíž než z Rostocku, i to je pro vás důležité?
Jednoznačně. Z Rostocku jsem to měl domů nějakých 700 kilometrů, teď je to ani ne polovina. Cesty jsou dobré, mám rodinu, takže to všichni uvítali. I rodiče se teď za námi do Německa dostanou častěji.