Návrat na led? To byl jen aprílový žert, říká šéf HC Škoda Martin Straka

Už druhou sezonu sledoval hokej výhradně z ředitelské lože. A uplynulý rok generálního manažera HC Škoda Plzeň Martina Straku naplnil velkou radostí. Extraligový tým, před sezonou mnohými hodně podceňovaný, vystoupal pod vedením Strakova staršího bratra Michala až pro bronzové medaile, v semifinále svedl vyrovnanou sérii se Spartou.

„Jsme moc spokojení. Do finále se probojovaly Liberec a Sparta, jednoznačně nejlepší týmy v extralize. A my jsme hned za nimi, to je skvělý výsledek,“ pochvaluje si 43letý Straka, šéf a majitel plzeňského hokejového klubu.

Ani po ukončení báječné kariéry ozdobené mimo jiné zlatem ze zimní olympiády v Naganu v roce 1998 sám sportovat nepřestal. Zkusil třeba půlmaraton na horských kolech, ale především se vrhl do běhání, stal se i jedním z patronů projektu Škoda FIT, který podporuje pohyb a zdravou výživu.

Běhání pro vrcholové hokejisty nebylo nikdy oblíbenou činností. To vás tak chytlo?

Já jsem především nechtěl po skončení kariéry začít přibírat kilogramy, tloustnout. Měl jsem jasno, že chci dál aktivně sportovat. A běhání mě chytlo strašně. Díky jarním výběhům, na kterých radí odborníci jako triatlonový kouč Honza Řehula nebo maratónská legenda Miloš Škorpil, jsem navíc poznal, jak důležité je naučit se správný styl běhání. Jak správně držet ruce, švihat nohama. Najednou zjistíte, že je to o něčem jiném, než jste si doposud mysleli.

Přesto během série se Spartou probleskla informace, že byste se mohl v případě postupu do finále vrátit i na led. Bylo na tom něco pravdy?

Vůbec! To si jen někdo vymyslel aprílový žert na 1. dubna. Ke mně se to dostalo také až zprostředkovaně. V extralize je jasně dané, že na konci ledna se uzavírají soupisky, pak už žádné přestupy a posily shánět nelze. A já? Bez pravidelného tréninku to nejde, tahle kapitola je uzavřená. Možná bych zvládl jeden zápas, ale víc určitě ne.

S nejmladším kádrem a jedním z nejnižších rozpočtů v soutěži Plzeň získala medaili. Kde hledat základ takového úspěchu?

Je to v první řadě zásluha trenérů a hráčů, odvedli skvělou práci. Vždycky jsem tvrdil a tvrdím, že strašně důležitý je začátek sezony. Když se vám povede, nasbíráte nějaké body, dostane se tým do pohody. A nám se to povedlo. I když pak přijdou nějaké porážky, máte nahráno a v tabulce se nepropadáte.

Přitom mnoho fanoušků i odborníků bylo před začátkem sezony v rozpacích. Třeba návrat centra Jaroslava Kracíka brali hodně skepticky.

My jsme týmu věřili od začátku. Dobře jsme ho doplnili. A konkrétně Jarda? Já ho znám, hrál jsem s ním. Když v Plzni před lety končil, byl to trošku bohém, flegmatik. Ale v hokejovém myšlení, ve čtení hry a kombinačních schopnostech je geniální, nikdo takový v extralize není. A když hrál v Německu, poznal, co je třeba hokeji dát, abyste se udržel výkonnostně nahoře. To mu hodně pomohlo a teď ukázal, jak skvělý je to hráč.

Teď už se tvoří tým pro příští sezonu, jak těžké bude navázat na bronzový úspěch?

Jsem přesvědčený, že můžeme být ještě silnější než letos. I když nám bude scházet Kuba Jeřábek, který míří do ruské KHL. Ale podařilo se nám získat kvalitní posily. Samozřejmě jsou kluby, se kterými se finančně nemůžeme rovnat. Pro tyhle kluby je povinnost hrát nahoře každý rok. Ale na letošním příkladu Třince je vidět, že se to nemusí podařit. Možná se my z tohoto pohledu nemůžeme na špičce objevovat každý rok, ale to neznamená, že ty ambice nemáme. Budeme o to bojovat každou sezonu a samozřejmě to chceme zase celé vyhrát, vybojovat titul.