Hokejista Jakub Frček studuje medicínu a chytá za univerzitní tým

Od žákovských let se učil brankářskému řemeslu na ledě v Karlových Varech. Brankář Jakub Frček poznal i atmosféru Mezinárodní hokejové ligy – juniorské kontinentální soutěže, kterou hrají týmy ze šesti zemí, převážně těch z Ruska. Letos v létě, ve dvaceti letech, ale udělal první velké životní rozhodnutí. Rozhodl se přesídlit do Plzně, kde začal studovat lékařskou fakultu. A protože hokej je stále jeho velkou láskou, posílil řady týmu Academics Pilsen - plzeňského celku vysokoškoláků, který třetí sezonu hraje Evropskou univerzitní ligu. Letos se do ní přihlásilo devět týmů z Česka, Slovenska a Polska.

„Ten projekt se mi hodně líbí. Chtěl jsem skloubit dvě věci, které mě naplňují – studium a hokej. A to se mi v Plzni splnilo,“ pochvaluje si 20letý hokejový gólman Jakub Frček.

Jak jste se vůbec dozvěděl o hokejovém výběru Academics Pilsen?

Když jsem zkoumal internetové stránky lékařské fakulty v Plzni, zjistil jsem, že tady funguje i univerzitní hokejový tým. Zároveň mě kvůli tomu kontaktoval i Vilda Franěk, místopředseda Akademiků. Zahltil mě informacemi, jakmile se dozvěděl, že chci v Plzni studovat medicínu. Pak už to bylo rychlé domlouvání.

V Karlových Varech, kde jste hokejově vyrůstal, už nebyla šance dál chytat?

Byla. Dostal jsem nabídku, abych fungoval jako třetí gólman u extraligového áčka. Ale já víc přemýšlel o budoucnosti. Dostal bych sice v Energii nějaký smluvní plat, možná 20 tisíc korun. Jenže za pár let bych nevěděl, co dál. Rozhodl jsem se pro vysokou školu, ta je pro život důležitější. A k tomu můžu zůstat i u hokeje, takže ta volba pro mě byla celkem jednoduchá.

Mátě v rodině nějakou vazbu na Plzeň?

Nemám… Ale musím přiznat, že odmala jsem v hokeji fandil Plzni! Je pravda, že ve Varech jsem se s tím nikdy v kabině nechlubil, protože rivalita mezi kluby je docela velká. Až teď to můžu říct naplno. (smích).

V Karlových Varech jste okusil i MHL, juniorskou mezinárodní soutěž s řadou ruských celků. Jaká to byla zkušenost?

Obrovská. Kvalitou je ta soutěž tak o dvě úrovně výš než česká juniorská extraliga. Dala mi hodně. Jsou tam výborní hráči, jen to cestování bylo hodně náročné. Letěli jsme třeba jedenáct hodin z Moskvy na Sachalin, což je ostrov až někde nad Japonskem. Druhý den zápas a hned zpátky. Jako turista si tyhle výlety vůbec neužijete. Občas jsem viděl Rudé náměstí v Moskvě, jinak nic.

Teď hájíte barvy univerzitního celku v Plzni. Je to velký skok níž, co se kvality týče?

Já jsem to čekal daleko horší, strašně mile mě kvalita týmu potěšila. Je opravdu velká. Jsou tu šikovní kluci, kteří si zkusili i extraligu, první či druhou ligu. Je to fajn a vůbec nelituju.

V Plzni bydlíte na koleji?

Pořídil jsem si byt se dvěma spolužáky, kteří se mnou už v Karlových Varech chodili na střední školu. Oba začali studovat na Západočeské univerzitě. Je fajn, že jsme se takhle mohli dohodnout a zůstat pohromadě.

Lákalo by vás zatrénovat si tady s extraligovým týmem Škody, kdyby ta možnost byla?

Nad tím jsem nepřemýšlel. Ono by to asi ani nešlo. Lékařská fakulta je náročné studium, s vrcholovým sportem to skloubit nejde. Takhle je to ideální.

K čemu jste měl v rodině blíž? K hokeji, nebo studiu medicíny?

Vlastně k obojímu. Taťka hrával hokej, i když ne na té profesionální úrovni. A mamka je zase zdravotní sestřička. Takže mám vztah k obojímu a navíc teď udělám radost oběma. (úsměv)