Díky Viktorce jsem procestoval celou Evropu, říká věrný fanoušek Kalina

Jedenáct osobností Plzeňského kraje, jedenáct výjimečných osudů. Fotbalová Viktoria Plzeň v nedávném domácím duelu proti Bohemians 1905 při speciální charitativní akci vzdala hold vybraným hrdinům z regionu. Do utkání hráči nastoupili se jmenovkami těchto lidí, na hřišti se tak Hubník, Limberský, Kolář, Ďuriš a další proháněli pod jmény Svěrák, Krosnař či Svoboda, k vidění byly dokonce i dvě ženy - Helena Hájková a Věra Romová. Povedenou akci podtrhla výhra Viktorie 2:0, kterou dvěma góly zařídil kanonýr Michal Ďuriš.

Osudy všech jedenácti osobností si můžete přečíst na internetových stránkách www.fcviktoria.cz. My jsme vybrali příběh letos 74letého věrného fanouška plzeňského fotbalového klubu Jana Kaliny. Ten za uplynulých 35 let nevynechal téměř jediný zápas Viktorie, za týmem cestuje i po celém kontinentu při utkáních v evropských pohárech. "Na stadion ve Štruncových sadech jsem začal chodit pravidelně od podzimu roku 1980, kdy jsme se přestěhovali do Plzně," říká Jan Kalina.

Vzpomenete si ještě na první fotbalový zápas, který jste v Plzni viděl na vlastní oči?
Tak to už ne, jméno soupeře si určitě nevybavím. Ale všichni letití fanoušci Viktorky si dobře pamatují, že tehdy se neustále bojovalo o samotnou účast v nejvyšší soutěži, jednou jsme byli v první lize, pak zase přišel sestup. Ale i na druhou ligu jsem chodil pravidelně. Je pravda, že v té době nikdo nevěřil, že Plzeň se může dostat na tak vysokou úroveň, kde je dnes.

Za tu dobu jste nevynechal téměř žádné utkání Viktorie. Které vám vlastně uniklo?
Doma jsem sjezdil všechny zápasy v lize i v evropských pohárech. Vlastně jsem naživo neviděl jediný, který se hrál v Tbilisi s Metalurgem Rustavi. To bylo v předkole Evropské ligy. Pozdě jsem si požádal o vízum a už jsem ho nedostal. Přitom vše bylo nachystané, měl jsem letenku, ale kvůli vlastní hlouposti jsem odcestovat nemohl.

Cestovaní za plzeňským klubem pro vás musí být hodně finančně náročné.
Pracoval jsem celý život na dráze, takže můžu zdarma cestovat vlakem i v zahraničí. To je výhoda. Kam šlo dojet vlakem, tam jsem se dostal. Kam ne, tam jsem musel letadlem. Nějaké peníze jsme naštěstí měli našetřené a musím poděkovat manželce, která mi výjezdy toleruje. Sama sportovala, byla brankářkou v házené, sport má ráda. Syn mi pro změnu pomáhá shánět letenky. Třeba před zápasem s CSKA Moskva, které se na poslední chvíli přesunulo do Petrohradu, jsem měl štěstí, jinak bych skončil v Moskvě. Synovi se ale na poslední chvíli podařilo sehnat letenku.

Kde se vám při pohárových výjezdech líbilo nejvíce?
Díky Viktorce jsem projel doslova celou Evropu a viděl jsem spoustu krásných míst. Líbilo se mi třeba v Pompejích nebo na Vesuvu, za Plzní jsem byl i na soustředění na Maltě, kam bych se jinak také nepodíval. Zážitků je opravdu hodně.

Co by se muselo stát, abyste ligový zápas Viktorie vynechal?
To si nedokážu představit. Nemoci i nějaké bolístky překousnu. Zápasy Viktorky budu navštěvovat, dokud to jen půjde. Ale neberu to tak, že jsem něčím výjimečný. Jsem prostě jen jeden věrný fanoušek z mnoha, které Plzeň má.