Olympiáda našima očima - od A do L

Těžko popsat 4 dny v samém srdci olympijských her. Atmosféra, fanoušci, dobrovolníci.. to jsou některá z hesel, které pro mě vystihují Olympiádu v Londýně 2012.

Atmosféra

Jednoznačné synonymum vystihující náladu olympijských her. Každý doslova žil s olympiádou, ať už obyvatelé Londýna, obsluha metra, prodavači jízdenek nebo pasová kontrola na letišti.

Bezpečnost

V žádné světové metropoli jsme se necítila tak bezpečně jako teď v Londýně. Obrovský počet policistů a vojáků dohlíželo na bezpečnost a řídilo davy v ulicích. Stalo se nám, že i nočním metrem s námi jelo v každém vagónu pět policistů. No a odvaha pána, který na letišti nechal stát kufr, na něm notebook, a na půl hodiny odešel, mluví za vše.

Na druhou stranu je pravda, že bezpečnost zajišťovaly někdy až příliš důkladné a časté kontroly. Procházení rámem na každé sportoviště, šacování a vylévání vody před vstupem do areálu byly na denním pořádku.

Czech House

Tolik vyzdvihovaný Český dům měl skutečně něco do sebe. Projevila se zde naše národní hrdost a tvořivost. Čepované plzeňské pivo a poletující červený autobus, který vířil vzduch, patřily mezi nejoblíbenější. Český dům byl místem setkávání s našimi olympioniky i máváním do televizních přenosů.

Do českého domu chodili fandit i sami Londýňané. Chválili si, že se konečně do některého z Domů dostanou. Mohli tak zažít vážně strhující atmosféru při sledování přímých přenosů, např. Báry Špotákové. Druhou stránkou byly několika hodinové fronty zahraničních turistů na neprodané vstupenky českých cestovek a nejdražší guláš v celém Londýně za 18 liber.

Dobrovolníci

Tisíce dobrovolníků oblečených ve fialových uniformách zajišťovalo bezproblémový chod olympiády. Jejich ochota a skvělá nálada byla až zarážející, po tolika hodinách stání a ne vždy smysluplných dotazech turistů. Právě oni burcovali fanoušky, začínali mexické vlny, řídili davy na sportovištích a ukazovali cestu na mapách.

Eye

Eye, London Eye. Po právu jeden ze symbolů olympijské grafiky. Řekla bych, že všichni turisté a fanoušci se rozhodli, že na něj prostě musí! Tomu odpovídaly fronty i vstup. Ale byl to i jeden z nejlepších mimo-olympijských zážitků. Plzeňská Škodovka prostě umí...

Fanoušci

Fandilo se Fšude a Fandili Fšichni :-) Podél závodních tratí byly vyvěšeny stovky vlajek různých zemí a jejich fanoušci pokřikovali typické národní pokřiky. Největší úspěch sklidilo naše "Kdo neskáče, není Čech!" a jak všechny strašně zajímalo, co že to znamená...

Olympiádou žili snad nejvíce sami Britové. Ti pojali olympiádu za vlastní a dali se poznat podle hrdých triček "Team Great Britain", které nosily děti, kravaťáci i důchodci.

Garbage

Neboli odpadky a odpadkové koše, to bylo to, co všude chybělo! Nechápu, jak dokázali udržet takovou čistotu, když ani po pěti stech metrech v žádném z parků nenarazíte na odpadkové koše. Všichni si své odpadky nosí asi svorně s sebou.

Když už si položíte prázdnou lahev vedle batohu, než si z něj stihnete něco vyndat, objeví se nenápadný mužíček s kleštičkama a sebere všechny odpadky v okolí, včetně té vaší lahve. Samozřejmě to bylo vše kvůli bezpečnosti.

Hotely

Ty byly po celém Londýně půl roku před olympiádou beznadějně vyprodané.  Shánění ubytování můžeme potvrdit na vlastní kůži. Když to zkrátím, i v Británii existují podvodníci... Skláním další poklonu Britskému olympijskému výboru za neskutečnou férovost a náhradu finančních prostředků.

Indové

Jednoznačně největší zákazníci McDonaldu v Británii. Nejpočetnější menšina obyvatel a nejlevnější pracovní síla. Ať žijí kolonie :-)

Jízdní policie

Opravdu tady jezdí policisti na koních, opravdu dohlížejí na pořádek a opravdu budí respekt. Na vlastní kůži si to ověřili ti, kteří pro nejlepší rozhled během závodu triatlonu lezli na typické červené telefonní budky. To pak přijela jízdní policie, která nekompromisně každých pět minut sundavala každého, kdo dostal tento jedinečný nápad.

Keep moving

Nejčastější slova, která jste slyšeli v ulicích Londýna. "Keep Moving" bylo heslem všech dozorců, hlídačů, organizátorů a policistů. Ti s tlampači a pokřikováním povzbuzovali davy, aby se nezastavovaly a plynule pokračovaly. Díky tomu, že pěší provoz byl řízený, lidé neměli šanci se ušlapat. Nejzajímavěji to pojali černoši, kteří popoháněli davy tím, že do rytmu rapovali.

London

London 2012 je pro mě nezapomenutelný pojem a skutečně symbolizuje Olympiádu. Nikdy mě nenapadlo, ani když jsem jako malá závodně plavala, že se na ni skutečně někdy podívám. Olympijský Londýn tak pro mě byl splněním snu.



Co pro vás znamená olympiáda? Jaký sport jste sledovali vy, třeba i v televizi?